Hranice produkčních možností odkazuje na myšlenku, že v dané ekonomice jsou výrobní faktory, jako jsou KPI pracovní síly Jak můžeme sledovat pracovní sílu? Vlády a ekonomové obvykle používají tři hlavní klíčové ukazatele výkonu (KPI) k hodnocení síly pracovní síly a kapitálu v zemi. Proto existuje jen konečné množství jakéhokoli zboží, které lze vyrobit, a omezené zdroje musí být pečlivě přiděleny na výrobu mnoha statků.
Jak funguje hranice výrobních možností?
Zvažte ekonomiku A, která vyrábí pouze dvě zboží (pro zjednodušení): brambory a mrkev. Obě zboží vyžadují ke své výrobě dva hlavní vstupy. Ekonomika výroby Produkce označuje počet jednotek, které firma vyprodukuje za dané časové období. Z mikroekonomického hlediska společnost, která funguje efektivně: práce a kapitál, kterých je v ekonomice A málo. Výrobní možnosti ekonomiky A by tedy vypadaly takto:
Zde můžeme graficky vidět „hranici“. Říká nám, že pokud by ekonomika A věnovala 100% své práce a kapitálu na produkci mrkve, byla by schopna vyrobit 500 jednotek. Vidíme také, že pokud ekonomika A věnuje veškeré zdroje na produkci brambor, byla by schopná vyprodukovat 500 jednotek. Pokud však předpokládáme, že ekonomika vidí ziskovost v obou výrobcích a chce vyrábět obojí, narazíme na myšlenku kompromisu.
Při pohledu na sklon hranice ve výše uvedeném grafu vidíme, že existuje kompromis mezi jednotkou mezi produkcí mrkve a brambor. To znamená, že u každé další vyprodukované mrkve bude ekonomika A muset omezit produkci brambor o 1 jednotku kvůli omezeným výrobním vstupům.
Předpokládejme, že v základním případě bude ekonomika A produkovat v rovnovážném množství 250 brambor a 250 mrkve. Letos kvůli suchu u konkurenčního výrobce mrkve cena mrkve roste a ekonomika A to chce využít tím, že vyprodukuje více mrkve než v základním případě. Ekonomika se tedy rozhodne vyprodukovat 400 mrkve a po jednorázové kompromisní situaci, která v této ekonomice existuje, bude ve výsledku vyprodukováno pouze 100 brambor.
Jak se může změnit sklon hranice produkčních možností?
Změny ve sklonu PPF souvisejí hlavně s výrobními náklady zboží v ekonomice. Vezmeme-li jako příklad ekonomiku A, předpokládejme, že celková pracovní síla a kapitálové vstupy potřebné k výrobě zboží jsou shrnuty proměnnou k. Kompromis 1: 1 by platil, pouze kdyby měla mrkev i brambory stejné k hodnota, řekněme 100 za současných ekonomických podmínek.
Předpokládejme, že náklady na výrobu 1 bramboru se zvýší na k =200 a náklady na výrobu 1 mrkve zůstávají konstantní. V takovém scénáři by se kompromis změnil, protože produkce 1 bramboru by vyžadovala, aby se ekonomika vzdala produkce 2 mrkve. Naopak produkce 1 mrkve by znamenala, že ekonomika by se musela vzdát produkce 0,5 brambor. Taková situace by učinila mrkev mnohem atraktivnější pro produkci (za předpokladu, že zisky z prodeje jak mrkve, tak brambor zůstanou konstantní).
Jak lze posunout hranice výrobních možností?
Posun PPF směrem ven nebo dovnitř může být způsoben zejména změnami v celkovém množství dostupných výrobních faktorů nebo pokrokem v technologii. Pokud se zvýší celkové množství výrobních faktorů, jako je práce nebo kapitál, je ekonomika schopná kdykoli na hranici vyprodukovat více zboží. Naopak, v dobách vysoké nezaměstnanosti a omezené nabídky peněz bude hranice ustupovat dovnitř a celkové množství zboží, které lze vyprodukovat, se sníží.
Pokud budou vyvinuty nové technologie umožňující výrobu zboží s menším počtem výrobních faktorů, kapitál ekonomiky v zásadě zažije nárůst parity kupní síly Parita kupní síly Koncept parity kupní síly (PPP) se používá k multilaterálnímu srovnání národních příjmů a životní úroveň různých zemí. Kupní síla se měří cenou konkrétního koše zboží a služeb. Parita mezi dvěma zeměmi tedy znamená, že jednotka měny v jedné zemi bude nakupovat. Ekonomika bude tedy schopná v kterémkoli bodě hranice produkovat více, což znamená, že hranice se efektivně posunula směrem ven. Teoreticky by mohlo dojít k posunům PPF směrem dovnitř, které souvisejí s technologickými regresemi, ale jak se ukázalo, že se technologie v průběhu času obecně neustále zlepšuje, je nepravděpodobné, že by se takový scénář v reálném životě uskutečnil.
Další zdroje
Finance nabízí analytika pro finanční modelování a oceňování (FMVA) ™ Certifikace FMVA®. Připojte se k více než 350 600 studentům, kteří pracují pro společnosti jako Amazon, J.P. Morgan a certifikační program Ferrari pro ty, kteří chtějí posunout svou kariéru na další úroveň. Další informace o souvisejících tématech najdete v následujících finančních zdrojích:
- Hrubý domácí produkt (HDP) Hrubý domácí produkt (HDP) Hrubý domácí produkt (HDP) je standardní míra ekonomického zdraví země a ukazatel její životní úrovně. HDP lze také použít k porovnání úrovní produktivity mezi různými zeměmi.
- Tržní ekonomika Tržní ekonomika Tržní ekonomika je definována jako systém, kde je produkce zboží a služeb nastavena podle měnících se přání a schopností trhu.
- Pigou Effect Pigou Effect Pigou Effect je teorie navržená slavným antikeynesiánským ekonomem Arthurem Pigou. Vysvětluje vztah mezi spotřebou, zaměstnaností a ekonomickým výkonem v době deflace a inflace.
- Nabídka a poptávka Nabídka a poptávka Zákony nabídky a poptávky jsou mikroekonomické koncepty, které uvádějí, že na účinných trzích se množství dodávaného zboží a požadované množství tohoto zboží navzájem rovná. Cena tohoto zboží je také určena bodem, ve kterém jsou nabídka a poptávka stejné.
